Odkazy v textu – metody citování

Norma uvádí tři metody citování:

  1. forma jméno-datum (harvardský systém / harvardský styl) – tato forma přináší i jiný způsob psaní bibliografických citací – viz příklady pro harvardský systém,
  2. forma číselného odkazu,
  3. forma průběžných poznámek.

Pro názornost, jak citovat, jsou použity úryvky a bibliografické citace z článku:

  1. COUFAL, Libor. Web po 20 letech: co z něj zbude pro budoucí generace? Knihovna [online]. 2009, 20(2), 17–32 [cit. 16. 6. 2011]. ISSN 1801‑3252. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna92/0902097.htm

1. Forma jméno‑datum (harvardský systém / harvardský styl)

Pozn.: Citace v harvardském stylu jsou natolik odlišné od ostatních, že jsou jim zde věnovány samostatné stránky, viz: Odkazy v harvardském stylu (jméno-datum) a Příklady harvardský styl (jméno-datum)

Najdete tam i odkazy na návody zahraničních univerzitních knihoven, jak citovat v harvardském stylu

Odkaz v textu: (Příjmení autora rok, strana)

Je‑li jméno autora uvedeno přímo v textu, stačí do závorky uvést rok a stranu:

Novák (2001, s. 31) se domnívá, že výsledky jsou nejednoznačné…

Více děl jednoho autora vydaných ve stejném roce odlišujeme malými písmeny:

Příklad odkazů v textu:

Změnu odkazů lze provést několika způsoby. Jednou z možností je trvalé přepsání odkazů přímo v kódu stránek, což je poměrně snadné uvnitř HTML, ale uvnitř komplexních skriptů je to téměř neřešitelný problém (Roche 2006a, s. 97–98). Druhou možností je ponechat odkazy v původní podobě a změnu provádět dynamicky, „na vyžádání“, při prohlížení stránek v archivu, např. pomocí JavaScriptu (Masanès 2006c, s. 34).

Úplné bibliografické citace v seznamu řadíme primárně podle prvního autora a sekundárně podle roku. Je-li autor anonymní, uvádí se místo jména zkratka „Anon.“.

Pro řazení dle abecedy norma dále specifikuje následující pravidla:

  1. Abecední seznam je uspořádán dle prvního prvku v bibliografické citaci.
  2. Tvůrcova vlastní díla předcházejí jakákoliv díla, která sám cituje.
  3. Díla jednoho autora předcházejí dílům více autorů začínajícím stejným jménem.
  4. Díla stejného autora a díla více autorů se stejným prvním jménem se řadí chronologicky od nejstarších.
  5. Korporace se řadí abecedně dle prvního významového slova svého názvu.
  6. V určitých případech lze použít alternativní řazení, vždy však konzistentně v celém seznamu. Lze řadit dle názvu a název pak uvádět jako první položku před autora. Příklady: seznam řazený dle věcné či předmětové klasifikace, mapy se obvykle řadí dle názvu oblasti, filmy dle názvu.

Příklad bibliografických citací v soupisu literatury:

  1. MASANÈS, Julien, 2006a. Archiving the Hidden Web. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, s. 115–129. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1.
  2. MASANÈS, Julien, 2006b. Web Archiving. In: Marlin Deegan and Simmon Tanner, eds. Digital Preservation. Londýn: Facet, s. 78–97. ISBN 978‑1‑856‑04485‑1.
  3. MASANÈS, Julien, 2006c. Web Archiving: Issues and Methods. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, s. 1–53. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1.
  4. MASANÈS, Julien, 2006d. Selection for Web Archives. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, s. 71–91. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1.
  5. MOHR, Gordon; STACK, Michael; RANITOVIC, Igor; AVERY, Dan and KIMPTON, Michele, 2004. An Introduction to Heritrix: An Open Source Archival Quality Web Crawler [online]. IWAW 2004 [cit. 25. 11. 2009]. Dostupné z: http://iwaw.europarchive.org/04/Mohr.pdf.
  6. ROCHE, Xavier, 2006. Copying Websites. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, s. 93–114. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1.

2. Forma číselného odkazu

Odkaz v textu: Na bibliografické citace odkazujeme pořadovým číslem citace a stranou. Číslo musíme odlišit od vlastního textu buď použitím závorek (kulatých či hranatých) nebo horního indexu. Odkaz na tutéž práci bude mít vždy v textu stejné číslo.

Příklad odkazů v textu:

Publikování online nepřináší jen samá pozitiva: ve srovnání s klasickým způsobem publikování má minimálně jeden velký nedostatek. Tradiční tištěné publikace jsou po vydání nezávislé na svých vydavatelích. Naproti tomu webové publikace existují pouze na serverech svých tvůrců, a proto jsou závislé na permanentním publikování těmito tvůrci (23, s. 15). Jedním z řešení, jak odstranit tuto závislost, může být archivace webu.

…

Změnu odkazů lze provést několika způsoby. Jednou z možností je trvalé přepsání odkazů přímo v kódu stránek, což je poměrně snadné uvnitř HTML, ale uvnitř komplexních skriptů je to téměř neřešitelný problém (24, s. 97–98). Druhou možností je ponechat odkazy v původní podobě a změnu provádět dynamicky, „na vyžádání“, při prohlížení stránek v archivu, např. pomocí JavaScriptu (23, s. 34).

Úplné bibliografické citace jsou v seznamu řazeny v pořadí, v jakém se vyskytly v textu.

Příklad bibliografických citací:

  1. MASANÈS, Julien. Web Archiving: Issues and Methods. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, 2006, s. 1–53. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1.
  2. ROCHE, Xavier. Copying Websites. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, 2006, s. 93–114. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1.

3. Forma průběžných poznámek

Odkaz v textu: Na bibliografické citace odkazujeme pořadovým číslem poznámky. Číslo musíme odlišit od vlastního textu buď použitím horního indexu nebo závorek (kulatých či hranatých).

Příklad odkazů v textu:

Změnu odkazů lze provést několika způsoby. Jednou z možností je trvalé přepsání odkazů přímo v kódu stránek, což je poměrně snadné uvnitř HTML, ale uvnitř komplexních skriptů je to téměř neřešitelný problém32. Druhou možností je ponechat odkazy v původní podobě a změnu provádět dynamicky, „na vyžádání“, při prohlížení stránek v archivu, např. pomocí JavaScriptu33.

V poznámkách pod čarou nebo na konci dokumentu, jsou odkazy v pořadí, v jakém je na ně odkazováno v textu.

  1. ROCHE, Xavier. Copying Websites. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, 2006, s. 93–114. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1. S. 97–98.
  2. MASANÈS, Julien. Web Archiving: Issues and Methods. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, 2006, s. 1–53. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1. S. 34.
  3. BOYKO, Andrew. Test Bed Taxonomy for Trawler [online]. 2004 [cit. 25. 11. 2009]. Dostupné z: http://www.netpreserve.org/publications/iipc‑r‑002.pdf.

Poznámky nemusejí obsahovat jen odkazy na literatutru. Jedna poznámka může obsahovat odkazy na více zdrojů.

Příklad odkazů v textu:

Ne vždy dochází k úplnému zániku obsahu stránek a trvalé ztrátě informací. Často jde pouze o přesun na jinou adresu, ať už v rámci původní domény nebo na jinou doménu. Jedná se o problém trvalosti odkazů – v angličtině se pro tyto případy používá termín „zahnívání“ odkazů (link rot). V takovém případě je častokrát možné obsah dohledat pomocí vyhledávačů či jinými prostředky. Např. studie Lawrence odhalila 53 % neplatných odkazů po šesti letech od publikování13. Většina z těchto dokumentů však byla stále dostupných na jiných URL a bylo možno nalézt buď originální dokument nebo alespoň související informace. Pouhá 3 % dokumentů se nepodařilo objevit vůbec. Několik dalších podobně zaměřených studií pro lékařské a vědecké časopisy také dochází k podobným závěrům, že volatilita (nestálost) odkazů je větší než volatilita samotného obsahu14. Je tedy nutno rozlišovat mezi volatilitou webu a volatilitou URL.

  1. LAWRENCE, Steve; PENNOCK, David; FLAKE, Garry; KROVETZ, Bob; COETZEE, Frans; GLOVER, Eric; NIELSEN, Finn; KRUGER, Andries; GILES, Lee. Persistence of Web References in Scientific Research. IEEE Computer [online]. 2001, 34(2), 26–31 [cit. 25. 11. 2009]. Dostupné z: http://www.searchlores.org/ library/ persi‑stence‑computer01.pdf
  2. DELLAVALLE, Robert P.; HESTER, Eric J.; HEILIG, Lauren F.; DRAKE, Amanda L.; KUNTZMAN, Jeff W.; GRABER, Marla; SCHILLING, Lisa M. Going, Going, Gone: Lost Internet References. Science. 2003, 302(5646), 787–788. ISSN 0036‑8075. Dostupné též online: DOI 10.1126/science.1088234WREN, Jonathan D. URL Decay in MEDLINE – a 4‑year Follow‑up Study. Bioinformatics 2008, 24(11), 1381–85. ISSN 1367‑4803.

První odkaz musí obsahovat buď celou bibliografickou citaci (zpravidla u kratších prací) nebo u rozsáhlejších prací, které obsahují zvláštní seznam literatury, musí obsahovat tolik údajů, aby byla zajištěna provázanost odkazu, poznámky a soupisu literatury. Pokud citujeme stejný zdroj víckrát, je možné v dalších poznámkách odkazovat na první odkaz.

Příklad:

Web je hlavní publikační aplikace internetu. Je to jedinečný informační systém, který lze využít pro generování, aktualizování a publikování obsahu všemi představitelnými způsoby, které nabízí moderní výpočetní technika10. S jeho vznikem se tak objevil snadno dostupný, všudypřítomný a relativně levný prostředek pro tvorbu a šíření informací. Ve srovnání s tradičními publikačními médii jde o revoluci v publikování, která posunuje hranice možností ve všech směrech. „Tak jako tiskařský lis stimuloval moderní vydavatelský průmysl, technologie a všudypřítomnost webu znamenaly převrat v šíření intelektuálního vlastnictví“ (Iowa State University).

…

Vývoj webu dramaticky zvýšil nejen množství publikovaných informací, ale také počet potenciálních vydavatelů. V byznysu publikování online se může vydavatelem stát téměř kdokoliv. Výstižně to vyjádřil autor blogu Dosh Dosh zaměřeného na blogování a internetový marketing: „Díky extrémně nízkým bariérám vstupu a variabilním nákladům umožňuje web komukoliv s počítačem stát se nezávislým vydavatelem: výsledkem je, že množství a rozmanitost onlinového obsahu ve většině oborů daleko přesahuje tištěné publikace.“11

Web byl ovšem od samého počátku zamýšlen nejen jako zdroj informací. Uživatelé se také měli aktivně podílet na vytváření jeho obsahu. První webový browser, který vyvinul Berners‑Lee, sloužil nejen k prohlížení, ale zároveň i k publikování. V tomto světle je třeba vnímat nejen masivní rozvoj onlinového publikování, ale také vznik tzv. webu 2.0 s velkým podílem obsahu generovaného uživateli. Publikování online nepřináší jen samá pozitiva: ve srovnání s klasickým způsobem publikování má minimálně jeden velký nedostatek. Tradiční tištěné publikace jsou po vydání nezávislé na svých vydavatelích. Naproti tomu webové publikace existují pouze na serverech svých tvůrců, a proto jsou závislé na permanentním publikování těmito tvůrci12. Jedním z řešení, jak odstranit tuto závislost, může být archivace webu.

Poznámky pod čarou:

  1. MASANÈS, Julien. Web archiving: Issues and Methods. S. 15.
  2. MAKI. The Future of Content in the Age of Information Overload.
  3. MASANÈS, pozn. 10, s. 15.

Soupis literatury:

  1. MAKI. The Future of Content in the Age of Information Overload. Dosh Dosh [online]. 2008 [cit. 25. 11. 2009]. Dostupné z: http://www.doshdosh.com/future-of-content-in-the-age-of-information-overload/.
  2. MASANÈS, Julien. Web Archiving: Issues and Methods. In: Julien MASANÈS, ed. Web Archiving. Berlín: Springer, 2006, 1–53. ISBN 978‑3‑540‑23338‑1.

Poznámky pod čarou (nebo na konci dokumentu) jsou řazeny tak, jak se odkazy vyskytují v textu. Soupis literatury je řazen podle abecedy.