Citování archivních materiálů a rukopisů norma neřeší.
Pozor, v harvardském stylu je konstrukce citace velmi rozdílná od běžné praxe archivářů. Pokud se podíváte na příklady archiválií v harvardském stylu z citačních manažerů, zpravidla se omezují v popisu na autora, rok, název a instituci, kde je materiál uložen (některé dokonce vypouští i tuto informaci). Držme se zásady, že citujeme tak, aby čtenář dílo nalezl, a proto je potřeba uvádět i další informace.
Při citaci archiválií v harvardském stylu postupujeme obdobně, jako u ostatních dokumentů. Tj. na prvním místě uvádíme autora - fyzickou osobu nebo korporaci (organizaci), na druhém rok vzniku (je to nutné, abychom se na dokument mohli odvolávat v textu své práce stylem AUTOR, datum). Pak následuje název dokumentu. U archivních materiálů, především rukopisů, se často jedná o stručný slovní popis dokumentu, např. "Dopis Janu Novákovi z 25.8.1981". Druh uvádíme pouze není-li zřejmý z názvu. Nejčastěji se jedná o rukopis.
Autor. Rok. Název dokumentu nebo stručný popis. [Druh]. Kolekce (sbírka). Číslo dokumentu (např. signatura). Archiv, nebo kde je dokument dostupný. Město.
o Česká reálka v Plzni, 1900. Hlavní katalog třídy I.A 1899/1900. Česká reálka v Plzni. i. č . 9255, sign. 12d101. Archiv města Plzně.
o HABULKA, Ondřej, 1981. Dopis Janu Novákovi z 25.8. Soukromý archiv Jana Nováka, Plzeň.
o Konzervatoř Plzeň, 2001. Výroční zpráva. Konzervatoř, Plzeň.
V textu se pak budeme odkazovat:
(Česká reálka v Plzni, 1900)
(HABULKA, 1981)
(Konzervatoř Plzeň, 2001)